Nepekelná Bible - Nový Zákon

1. Ježíš k nim znovu mluvil v podobenstvích a řekl,
2. "Nebeské království je jako jistý král, který připravil svatební hostinu pro svého syna
3. a poslal své služebníky, aby zavolali ty, kdo byli pozvaní na svatební hostinu, ale oni nepřišli.
4. Tak poslal znovu jiné služebníky a řekl, 'Povězte těm, kteří jsou pozvaní, "Hle, moje večeře už je připravená. Moji voli a vykrmený dobytek jsou poraženi a všechny věci jsou připravené. Pojďte na svatební hostinu!"'
5. Ale oni na to nedbali a každý šli za svými záležitostmi, jeden na svůj statek, jiný za svým obchodem
6. a ostatní popadli jeho služebníky, naložili s nimi hanebně a zabili je.
7. Když to král uslyšel, rozzlobil se a poslal své armády, zničil ty vrahy a jejich město spálil.
8. Pak řekl svým služebníkům, 'Svatba je připravená, ale ti, kdo byli pozvaní, jí nejsou hodni.
9. Jděte tedy na křižovatky hlavních cest a pozvěte na svatební hostinu každého, koho potkáte.'
10. Ti služebníci šli ven na křižovatky a shromáždili všechny, které našli, jak špatné tak dobré. Svatba se zaplnila hosty.
11. Ale když král přišel, aby se podíval na hosty, uviděl tam člověka, který na sobě neměl svatební oblečení
12. a řekl mu, 'Příteli, jak to že jsi sem přišel a nemáš svatební oblečení?' Ten na to neměl co říct.
13. Král na to svým služebníkům řekl, 'Svažte mu ruce a nohy a vezměte ho pryč a hoďte ho ven do tmy, tam bude pláč a skřípění zubů.'
14. Protože pozvaných je mnoho, ale vybraných bude málo."
15. Pak farizeové šli a radili se, jak by ho mohli chytit za slovo.
16. Poslali k němu své učedníky spolu s herodiány a řekli, „Učiteli, víme, že jsi upřímný a pravdivě učíš o Boží cestě a ať už učíš kohokoliv, nikomu nenadržuješ.
17. Řekni nám tedy, co si myslíš. Dovoluje zákon platit daně císaři nebo ne?
18. Ale Ježíš prokoukl jejich zkaženost a řekl, „Co mě zkoušíte, vy pokrytci?
19. Ukažte mi minci, kterou platíte daně." Podali mu denár.
20. Zeptal se jich, „Čí je to obraz a nápis?“
21. Řekli mu, „Císaře.“ On jim řekl, „Tak dejte císaři to, co císaři patří a Bohu dejte to, co patří Bohu."
22. Když ho slyšeli, divili se, nechali ho a šli pryč.
23. Ten den k němu přišli saduceové (ti, kdo říkají, že není vzkříšení). Zeptali se ho
24. a řekli, „Učiteli, Mojžíš řekl, 'Pokud nějaký muž zemře bez dětí, ať si jeho bratr vezme jeho manželku a zplodí potomky svému bratru.'
25. Tak u nás bylo sedm bratrů. První se oženil a zemřel, ale neměl děti a nechal svou manželku svému bratrovi.
26. Stejně tak ten druhý a třetí, až do sedmého.
27. Jako poslední zemřela ta žena.
28. Čí manželkou tedy bude při vzkříšení? Vždyť ji měli všichni."
29. Ale Ježíš jim odpověděl, „Pletete se, protože neznáte ani Písmo ani Boží moc.
30. Neboť při vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako Boží andělé v nebi.
31. Ale co se týče vzkříšení z mrtvých, nečetli jste, co vám bylo od Boha řečeno:
32. 'Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův? Bůh není Bohem mrtvých, ale živých."
33. Když to davy slyšely, byly ohromeny jeho učením.
34. A když farizeové slyšeli, že umlčel saduceje, sešli se dohromady,
35. jeden z nich, expert na zákon, mu položil otázku, aby ho vyzkoušel.
36. „Učiteli, které přikázání je v zákoně nejdůležitější?“
37. Ježíš mu řekl, „'Budeš milovat Pána svého Boha celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.'
38. To je první a největší přikázání.
39. Druhé je mu podobné, 'Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.'
40. Celý zákon a proroci spočívá na těchto dvou přikázáních."
41. Když se farizeové shromáždili, Ježíš jim položil otázku,
42. řekl, „Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?" Řekli mu, „Davidův.“
43. Řekl jim, „Jak to že ho tedy David v Duchu nazývá Pánem, když říká:
44. 'Pán řekl mému Pánu, posaď se po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele pod tvé nohy?'
45. Pokud ho David nazývá Pánem, jak může být jeho synem?“
46. Nikdo mu na to nedokázal odpovědět ani slovo a nikdo se ho od toho dne už neodvážil na nic zeptat.