MLUVTE, PROSÍM, O VĚČNÉM MUČENÍ!

Slovo basanos Y931 podle slovníků znamená buď zkušební kámen nebo mučení. Podle profesora Michaela Gagarina – má moc pěkné jméno – nebylo tohle sloveso nikdy používáno jako trest mučením, ale jako výslech. Nicméně slovníky zarytě uvádějí hlavně tyto dvě možnosti.

Basanos Y931 je podstatné jméno. Pokud se podíváte na sloveso Y928 basanizó , tam už se nabízí možností víc – když je řeč o ženě v bolestech, lodi zmítané vlnami nebo učednících, kteří se namáhali.

Každopádně spoustu lidí mluví o tom, že lidé budou věčně zatraceni nebo odděleni od Boha – nevzpomínám si teď na další výrazy, které se v souvislosti s jejich věčným údělem používají, ale každopádně jsem snad nikdy neslyšela nikoho natvrdo mluvit o věčném mučení.

Jenže basanos a z něj odvozené výrazy zkrátka nejsou ani oddělení ani zatracení. Buď je to zkušební kámen a celé je to o něčem jiném nebo ti lidé budou mučení.

Když se bavím se zarytými odpůrci myšlenky, že by mohlo jít jen o dočasný očistný proces, tak se tomu zuby nehty brání. Pokud ale nemám pravdu, tak vás vybízím:

MLUVTE, PROSÍM, O VĚČNÉM MUČENÍ!

Jsou totiž jen dvě možnosti:

A: Buď na lidi čeká zkušební kámen (v přeneseném slova smyslu test)

B: nebo na ně čeká mučení

Není žádná třetí. Není žádné zjemnělé věčné oddělení od Boha.

Zjevení 14:11

Dým z jejich zkušebního kamene* stoupá vzhůru ve (velkém) věku věků. Nemají odpočinutí dnem i nocí ti, kdo uctívají šelmu a její obraz a kdokoliv přijímá cejch jejího jména.

Bible 21: Dým jejich muk bude stoupat na věky věků! Ti, kdo se klanějí šelmě a jejímu obrazu, a kdokoli přijme znamení jejího jména, nebudou mít odpočinutí dnem ani nocí!“

Je to divné, že? Jít a říkat lidem tu dobrou zprávu, že se je Bůh chystá celou věčnost spravedlivě mučit, pokud… Myslím, že se tomu lidé vyhýbají, protože jim to nesedne a skončí u takového polovičatého zjemnění celé té hrůzy, a tím ukolébají i sami sebe, aby si nemuseli položit otázku:

Tak je to A (zkušební kámen) nebo B (mučení)?

Samozřejmě většina lidí o tomhle neví, tak to nějak intuitivně vykládají co nejméně hrozivě. Také jsem na tom tak dlouho byla. A měla jsem oči navrch hlavy a bála se uvěřit, že by to mohlo být jinak. Ale zároveň jsem po tom toužila a vnitřně jásala, i když jsem si tím ještě nebyla jistá.

A tak mě fascinuje, že to některé nefascinuje, ale vytáčí.

(Podrobněji jsem se o tom zmínila v jiných článcích. Jen jsem tu chtěla trochu poukázat na logiku celé věci.)