KDY MĚL PŘIJÍT KRISTUS?

Prorok Daniel v 9. kapitole přesně předpovídá dobu, kdy měl přijít Mesiáš.

24. Sedmdesáte téhodnů odečteno jest lidu tvému a městu svatému tvému k zabránění převrácenosti a k zapečetění hříchů, i vyčištění nepravosti a k přivedení spravedlnosti věčné, a k zapečetění vidění i proroctví, a ku pomazání Svatého svatých.
25. Věziž tedy a rozuměj, že od vyjití výpovědi o navrácení a o vystavení Jeruzaléma až do Mesiáše vývody bude téhodnů sedm, potom téhodnů šedesáte dva, když již zase vzdělána bude ulice a příkopa, a ti časové budou přenesnadní.
26. Po téhodnech pak těch šedesáti a dvou zabit bude Mesiáš, však jemu [to] nic [neuškodí;] nýbrž to město i tu svatyni zkazí, [i] lid ten svůj budoucí, tak že skončení jeho bude hrozné, ano i do vykonání boje bude [boj] stálý všelijak do vyplénění. (kral.)

Věta sedmdesát téhodnů (týdnů) v originále znamená „sedmdesát (krát) sedm“ – počítání po sedmi dnech (literárním týdnu) bylo pro Židy stejně běžné jako počítání sedmiletých období, sedmý rok měl být rokem odpočinutí pro zemi a po dovršení 7x7 let mělo být tzv. léto milostivé (Lev. 25:3 n.).

Daniel 9:2 mluví o naplnění 10x7 let od zpustošení Jeruzaléma, i to ukazuje na to, usoudit, že se jedná o cyklus let.

Navíc pokud bychom brali tuto dobu na dny, dospěli bychom jen ke 490 dnům, tedy roku a něco, což není období, které by mohlo zahrnovat obnovu města a jeho následné zničení. Tam, kde se Daniel postil tři týdny (10:2-3) mluví navíc o třech týdnech dnů, což tento text dobře odlišuje od míst, která je vhodné vykládat jako roky.

Šedesát devět týdnů

Co se týče výpočtu 69 týdnů, tak základní vysvětlení vyložil Sir Robert Anderson ve svém díle „The Coming Prince“ a počítá datum příchodu Mesiáše takto.

(Výnosy ohledně obnovy Jeruzaléma byly celkem tři, ale první dva se týkaly chrámu a chrámových služeb. První výnos je z doby Ezdráše (1:2-4, 6:3-5), datovaný do r. 537 př.n.l. O druhém je řeč v Ezdráši 7:11-26 a datuje se do r. 458 př.n.l. Výpočet uplynutí 69 týdnů se počítá od posledního výnosu, který se týkal Jeruzaléma coby města. )

Andersonův výpočet:

Anderson počítá 69 týdnů od 14. března 445 př.n.l. a dochází k tomu, že Ježíš vstoupil do Jeruzaléma (jedná se o jeho vjezd na oslu, kdy byl slaven jako král a o kterém sám Ježíš mluví jako o dni navštívení, Luk. 19:42) 10. Nísanu, tj. 6. dubna r. 32 n.l., což je přesně 173 880 dnů nebo 7 x 69 x 360 dnů židovského kalendáře. Dle židovského kalendáře se jedná o 483 let, při počítání let po 365 dnech je pak výpočet následující:

Hoehnerův výpočet:

Hoehner nejprve dochází k tomu, že výnos krále Artaxerxe vyšel roku 444 a nikoliv roku 445 př.n.l. Datum výnosu je dle něho dáno v biblickém záznamu a Nehemiáš slyšel o stavu Jeruzaléma (Neh. 1:1) v měsíci Kislevu, což je listopad/prosinec dvacátého roku Artaxerxovi vlády. Ve verši 2:1 je opět řeč o dvacátém roku Artaxerxovy vlády a měsíci Nísanu (březen/duben). To, že Nísan uvádí později než Kislev poukazuje na to, že Nehemiáš používal metodu Tišri-Tišri (bral jako nový rok září/říjen) a ne duben, jak bylo běžné v Persii. Použití této metody v dané době potvrzují i jiné zdroje.

Artaxerxův otec Xerxes zemřel krátce po 17.12. 465 př.n.l. a Artaxerxes nastoupil ihned po něm. Takže první rok jeho vlády bude Nísan 464 až Nísan 463 a z židovského pohledu Tišri 464 až Tišri 463. Z toho vyplývá, že Neh. 1:1 mluví o Kislevu (listopadu/prosinci) 445 př.n.l. a výnos vyšel v Nísanu 444 př.n.l.

Dále polemizuje s tím, že Anderson používá solární rok a ne židovský a aby mu ukřižování nevyšlo na neděli či pondělí, uchyluje se k matematické gymnastice.

Navíc podle Juliánského kalendáře vidí jako pravděpodobnější rok Kristovy smrti rok 33 n.l., a to pátek 14. Nísanu, tj. 3. dubna 33 n.l. a ukazuje, že není přesně jasné, který den měsíce Nísanu Artaxerxův výnos vyšel.

Hoehner tak dochází také k 476 slunečním rokům, které násobí číslem 365,24219879.

476 x 365,24219879 = 173,855 dnů.

Takto mu zbývá jen rozmezí 25 dnů. Přičte-li 25 dnů k 1. Nísanu (neboli 5. březnu 444 př.n.l.), dojde k 30. březnu 33 n.l. (10. Nísan), kterýžto den pokládá za den Kristova vjezdu do Jeruzaléma. Tímto dnem bylo pondělí a o čtyři dny později, v pátek 3. dubna (14. Nísanu) roku 33 n.l. byl Ježíš ukřižován.

To jen pro zajímavost. Také jsem kdysi četla zajímavé pojednání od D. Hunta, že Ježíš zemřel ve čtvrtek, že nás plete to, že svátek a sobota se oboje řeknou slovem sabat (a ten pátek byl svátek) a že musel být v hrobě 3 dny a 3 noci, tak jako Jonáš v břiše velryby.

Takže dnes se můžeme jen dohadovat, jak to přesně bylo, ale důležité je, že Židé věděli, že jejich Mesiáš má přijít a zřejmě dost přesně. Každopádně v té době určitě byli schopni to spočítat lépe, než my.

(Zdroj dr. Dwight Pentecost)