Nepekelná Bible - Nový Zákon
Matouš, 14. kapitola
- V té době tetrarcha Herodes uslyšel zprávy o Ježíši
- a řekl svým služebníkům, „To je Jan Křtitel. Vstal z mrtvých. Proto má takovou zázračnou moc.“
- Protože Herodes se Jana zmocnil, svázal ho a dal ho do vězení kvůli Herodias, manželce jeho bratra Filipa.
- Neboť Jan mu řekl, „Zákon nedovoluje, abys ji měl.“
- Chtěl ho dát zabít, ale bál se davů, které ho považovaly za proroka.
- Ale když měl Herodes narozeniny, dcera Herodias mezi nimi tančila a potěšila tím Heroda.
- Načež jí slíbil s přísahou, že jí dá cokoliv, o co požádá.
- Její matka ji navedla a ona řekla, „Dej mi tady na míse hlavu Jana Křtitele."
- Král byl zarmoucen, ale kvůli tomu, že to slíbil a slyšeli to lidé, kteří s ním seděli u stolu, nařídil, aby jí vyhověli
- a poslal (někoho) a nechali Jana ve vězení popravit.
- Jeho hlavu přinesli na míse a dali ji té mladé ženě a ta ji přinesla své matce.
- Jeho učedníci přišli a vzali jeho tělo a pohřbili ho, a pak šli a řekli to Ježíšovi.
- Pak, když to Ježíš slyšel, odplul odtamtud na lodi, na opuštěné místo, stranou. Když to davy slyšely, následovaly ho pěšky z měst.
- Ježíš vyšel ven a uviděl davy (lidí). Bylo mu jich líto a uzdravil jejich nemocné.
- Když přišel večer, učedníci k němu přišli a řekli, „Tohle místo je opuštěné a je už dost pozdě. Pošli ty lidi pryč, ať jdou do vesnic a nakoupí si jídlo.“
- Ale Ježíš jim řekl, „Nemusí chodit pryč. Dejte jim něco k jídlu vy.“
- Řekli mu, „Máme jen pět chlebů a dvě ryby.“
- Řekl jim, „Přineste mi to.“
- Nařídil davům, aby si sedly na trávu a vzal těch pět chlebů a dvě ryby a podíval se k nebi, požehnal to, rozlomil a dal chleby učedníkům a učedníci je dali lidem.
- Všichni jedli a byli nasyceni. Sebrali dvanáct košů plných zbytků z těch nalámaných kousků.
- Těch, co jedli bylo asi pět tisíc mužů a k tomu ženy a děti.
- Ježíš ihned přiměl učedníky, aby nasedli do lodi a jeli předem na druhou stranu, zatímco on rozpustil dav.
- Poté, co poslal davy pryč, šel nahoru na kopec, aby se sám modlil. Když přišel večer, byl tam sám.
- Ale loď byla uprostřed moře a byla testována* vlnami, protože vítr vál proti ní.
- O čtvrté noční hlídce (tj. mezi 3-6 ráno), k nim Ježíš přišel a šel po moři.
- Když ho učedníci viděli, jak jde po moři, vyděsili se a říkali, „To je duch,“ a křičeli strachy.
- Ale Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim, „Hlavu vzhůru! Já jsem! Nebojte se.“
- Petr mu odpověděl a řekl, „Pane, jestliže to jsi ty, přikaž mi, ať k tobě přijdu po vodě."
- On řekl, „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi a šel po vodě, aby přišel k Ježíši.
- Ale když viděl, že je silný vítr, bál se a začal se topit a vykřikl, „Pane, zachraň mě!“
- Ježíš ihned natáhl ruku, chytl ho a řekl mu, „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“
- Když vstoupili do lodi, vítr ustal.
- Ti, kdo byli v lodi přišli a klaněli se mu a říkali, „Ty jsi opravdu Boží Syn!“
- Když přepluli na druhou stranu, přišli do kraje Genezaretu.
- Když ho lidé na tom místě poznali, poslali do všech okolních končin a přinesli k němu všechny, kdo byli nemocní
- a prosili ho, aby se mohli dotknout aspoň třásní jeho roucha. A všichni, kdo se jich dotkli, byli uzdraveni.
* zde je použité stejné slovo „mučit“ jako u „ohnivého jezera“ (Zjevení 20:10)
|