Nepekelná Bible - Nový Zákon

1. Pak přišli k Ježíšovi farizeové a saduceové z Jeruzaléma a řekli,
2. „Proč tvoji učedníci nectí tradici starších? Vždyť si nemyjí ruce, když jedí chleba.“
3. On jim odpověděl, „A proč vy neposloucháte Boží přikázání kvůli svým tradicím?
4. Neboť Bůh přikázal, 'Cti svého otce a svou matku,' a, 'Kdo mluví zle o otci nebo matce, ať je usmrcen.'
5. Ale vy říkáte, 'Kdokoliv by řekl svému otci nebo matce, „Nemůžu ti pomoct, už jsem ten dar slíbil Bohu,“
6. nemusí tím ctít svého otce nebo matku.' Ignorujete Boží přikázání kvůli své tradici.
7. Vy pokrytci! Dobře o vás prorokoval Izaiáš, když řekl,
8. 'Tito lidé se ke mně přibližují svými ústy a ctí mě svými rty, ale jejich srdce je ode mne vzdáleno.
9. Marně mě uctívají a učí jako doktríny pravidla vymyšlená lidmi.'"
10. Obrátil se k davu a řekl jim, „Poslouchejte mě a rozumějte tomu.
11. To, co vchází do úst, člověka neposkvrňuje, ale to, co vychází z úst, člověka poskvrňuje."
12. Pak k němu přišli učedníci a řekli mu, „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli, co říkáš?“
13. Ale on jim odpověděl, „Každá rostlina, kterou nezasadil můj Otec, bude vykořeněna.
14. Nechte je být. Jsou to slepí vůdcové slepých. Pokud slepý vede slepého, oba spadnou do jámy."
15. Petr mu odpověděl, „Vysvětli nám to podobenství."
16. Ježíš řekl, „Vy tomu také ještě nerozumíte?
17. Nechápete, že cokoliv si dáváte do pusy, jde do břicha a pak z těla ven?
18. Ale věci, které vycházejí z pusy, jdou ze srdce a poskvrňují člověka.
19. Protože ze srdce vycházejí zlé myšlenky, vraždy, manželská nevěra, sexuální hříchy, krádeže, falešná svědectví a rouhání.
20. Toto jsou věci, které poskvrňují člověka, ale jíst neumytýma rukama člověka neposkvrňuje."
21. Ježíš odtamtud odešel a přišel do kraje Týru a Sidónu.
22. Hle, Kananejská žena z toho kraje přišla a křičela, „Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Moje dcera je silně posedlá!“
23. Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přišli a žádali ho, „Pošli ji pryč, ať tu na nás tak neřve."
24. Ale on odpověděl, „Nebyl jsem poslán k nikomu jinému, jen ke ztraceným ovcím domu Izraele."
25. Ale ona přišla, klaněla se mu a řekla, „Pane, pomoz mi."
26. Ale on odpověděl, „Není náležité vzít dětem chleba a hodit ho psům.“
27. Ale ona řekla, „Ano, Pane, ale i psi jedí kousky, které spadnou ze stolu jejich pánů."
28. Pak Ježíš odpověděl, „Ženo, ty máš ale velkou víru! Ať se ti stane to, po čem toužíš.“ A její dcera byla v tu hodinu uzdravena.
29. Ježíš odtamtud odešel a přišel ke Galilejskému moři a vyšel na horu a tam si sedl.
30. Přišly k němu velké davy a měly s sebou chromé, slepé, němé, zmrzačené a mnohé jiné a kladly je k jeho nohám. On je uzdravil,
31. takže ty davy žasly, když viděly, že němí mluví, zranění jsou v pořádku, chromí chodí a slepí vidí – a slavily Boha Izraele.
32. Ježíš se obrátil na své učedníky a řekl, „Je mi líto toho davu, protože jsou se mnou už tři dny a nemají nic k jídlu. Nechci je poslat pryč hladové, aby někde cestou neomdleli.“
33. Učedníci mu řekli, „Kde máme na tak liduprázdném místě sehnat tolik chleba, abychom tím uspokojili tak velký dav?“
34. Ježíš jim řekl, „Kolik chlebů máte?“ Řekli, „Sedm a pár malých ryb."
35. Přikázal tomu davu, aby si sedli na zem
36. a vzal těch sedm chlebů a ty ryby. Poděkoval a rozlomil je a dal je učedníků a učedníci (je dali) tomu davu.
37. Všichni jedli a byli plní. Sesbírali sedm košů plných úlomků toho, co zbylo.
38. Těch, kdo jedli, bylo čtyři tisíce mužů a k tomu ženy a děti.
39. Pak rozpustil ten dav (lidí), nasedl do lodi a připlul do kraje Magdala.