Nepekelná Bible - Nový Zákon

1. Sami víte, bratři, že to, že jsme vás navštívili, nebylo marné,
2. víte, jak jsme předtím trpěli a jak s námi hanebně nakládali ve Filipech, ale Bůh nám dal smělost, abychom vám řekli Dobrou zprávu navzdory velké opozici.
3. Nikoho nepovzbuzujeme kvůli tomu, abychom ho podvedli, není v tom žádná nečistota ani triky,
4. Bůh nás vyzkoušel a svěřil nám Dobrou zprávu, a tak nemluvíme tak, abychom se zalíbili lidem, ale Bohu, který zkouší naše srdce.
5. Jak víte, tak jsme nikdy nepoužívali lichotivá slova, ani jsme nic nepředstírali z lakomství – Bůh je náš svědek -
6. ani jsme netoužili, aby nás lidé chválili, ať už vy nebo někdo jiný, i když jako Kristovi apoštolé bychom si mohli nárokovat autoritu,
7. ale chovali jsme se k vám něžně jako kojící matka, která se stará o své vlastní děti.
8. Záleželo nám na vás tak, že bychom vám rádi dali nejen Dobrou zprávu, ale i sami sebe, protože jste se nám stali velmi drazí.
9. Vždyť si pamatujete, bratři na naši práci a těžkosti. Pracovali jsme ve dne v noci, abychom nikoho z vás nezatěžovali, když jsme vám kázali Boží Dobrou zprávu.
10. Jste spolu s Bohem naši svědci, že jsme se k vám, kdo věříte, chovali svatě, spravedlivě a bezúhonně.
11. Víte, že jsme každého z vás povzbuzovali, utěšovali a vybízeli, tak jako otec vlastní děti,
12. abyste až do konce žili způsobem hodným Boha, který vás povolává do svého Království a slávy.
13. Z tohoto důvodu také neustále děkujeme Bohu, že když jste od nás přijali slovo Božího poselství, nepřijali jste to jako lidská slova, ale jako Boží slovo. Opravdu to je Boží slovo a také pracuje ve vás, kdo věříte.
14. Neboť jste na tom, bratři, podobně jako Boží církve Ježíše Krista v Judsku, trpěli jste od vašich krajanů stejně tak, jako oni trpí od Židů,
15. kteří zabili jak Pána Ježíše, tak své vlastní proroky, nás vyhnali, Bohu se nelíbí a vůči všem lidem jsou nepřátelští,
16. zakazují nám mluvit k pohanům, aby byli zachránění a tím ještě přidávají ke svým hříchům . Ale přišel na ně hněv – až do konce.
17. My jsme od vás, bratři, byli na krátko odděleni, ale i když nejsme s vámi, stále na vás myslíme, a nyní o to více usilujeme o to, abychom se s vámi mohli vidět.
18. Určitě jsme k vám chtěli přijít, tedy já, Pavel, už několikrát, ale Satan nám v tom zabránil.
19. Neboť co je naše naděje, radost a věnec chlouby? Nejste to snad vy před Pánem Ježíšem při jeho příchodu?
20. Vždyť vy jste naše sláva a radost.