Nepekelná Bible - Nový Zákon
Matouš, 26. kapitola
- Stalo se, že když Ježíš domluvil všechna tato slova, že řekl svým učedníkům,
- „Víte, že za dva dny bude svátek Pesach (hod beránka) a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován."
- Pak se nejvyšší kněží, učitelé zákona a starší lidu sešli společně ve dvoře velekněze, který se jmenoval Kaifáš.
- Radili se společně, jak by se mohli Ježíše chopit lstí a zabít ho.
- Ale řekli, „Ne během svátků, aby mezi lidmi nenastalo pobouření.“
- Když byl Ježíš v Betánii, v domě Šimona malomocného,
- přišla k němu nějaká žena s alabastrovou nádobou velmi drahého parfému a vylila mu ho na hlavu, když seděl u stolu.
- Ale učedníci byli rozhořčení a řekli, „K čemu takové plýtvání?
- Takový parfém se mohl draze prodat a (peníze) se mohly dát chudým.“
- Ale Ježíš je slyšel a řekl jim, „Co tu ženu trápíte? Udělala pro mě krásný skutek.
- Chudé budete mít okolo sebe vždycky, ale mě vždycky mít nebudete.
- Když vylila na mé tělo tento parfém, udělala to, aby mě připravila k pohřbu.
- Říkám vám jistě, že kdekoliv po světě bude kázána tato Dobrá zpráva, bude se také na památku této ženy vyprávět, co udělala."
- Pak jeden z dvanácti, který se jmenoval Jidáš Iškariotský, šel k nejvyšším kněžím
- a řekl, „Co jste mi ochotní dát, abych vám ho vydal?“ Odvážili mu třicet kousků stříbra.
- Od té chvíle hledal příležitost k tomu, aby ho zradil.
- Pak prvního dne nekvašených chlebů přišli k Ježíšovi jeho učedníci a řekli mu, „Kde chceš abychom ti připravili k jídlu beránka?
- Řekl jim, „Jděte do města k jistému člověku a řekněte mu, 'Učitel říká, "Blíží se můj čas. Budu držet Pesach se svými učedníky ve tvém domě."'"
- Učedníci udělali, co jim Ježíš nařídil a připravili jídlo na Pesach.
- Pak, když přišel večer, ležel u stolu s dvanácti učedníky.
- Když jedli, řekl, „Myslím to vážně, že jeden z vás mě zradí.“
- Byli velice zarmouceni a začali se ho ptát, „Já to nejsem, že ne Pane?“
- Odpověděl, „Ten, kdo si se mnou namáčí ruku v míse, tak ten mě zradí.“
- Syn člověka jde, jak je o něm psáno, ale běda tomu muži, který Syna člověka zrazuje! Bylo by pro něj lepší, aby se nenarodil."
- Jidáš, který ho zradil, odpověděl, „Já to nejsem, že ne, Rabbi?" On mu řekl, „Ty jsi to řekl.“
- Když jedli, Ježíš vzal chléb, vzdal za něj díky a rozlomil ho. Dal ho učedníkům a řekl, „Vezměte, jezte, to je mé tělo.“
- Vzal kalich, vzdal díky, dal jim ho a řekl, „Pijte z něj všichni,
- protože to je má krev nové smlouvy, která je vylévána za mnohé na odpuštění hříchů.
- Ale říkám vám, že od teď už nebudu pít (nápoj) z plodů vinné révy až do toho dne, kdy ho budu pít s vámi nový v Království svého Otce."
- Když zazpívali chvalozpěv, šli ven na Olivovou horu.
- Pak jim Ježíš řekl, „Dnes mě všichni opustíte, protože je napsáno, 'Udeřím pastýře a stádo ovcí bude rozptýleno.'
- Ale až budu vzkříšen, půjdu před vámi do Galileje."
- Ale Petr mu odpověděl, „I kdyby tě všichni opustili, já tě nikdy neopustím."
- Ježíš mu řekl, „Myslím to vážně, že než dneska v noci zakokrhá kohout, třikrát mě zapřeš.“
- Petr mu řekl, „I kdybych s tebou musel zemřít, nezapřu tě." A všichni učedníci říkali to samé.
- Pak s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl svým učedníkům, „Sedněte si tady, zatímco já se půjdu támhle modlit.“
- Vzal s sebou Petra a dva Zebedeovy syny a začal se rmoutit a cítil velkou úzkost.
- Pak jim řekl, „Moje duše je velice zarmoucená, až na smrt. Zůstaňte tu a bděte se mnou.“
- Šel o kousek dál, padl na tvář, modlil se a říkal, „Můj Otče, pokud je to možné, ať ode mne odejde tento kalich, nicméně ne má, ale tvá vůle se staň."
- Přišel ke svým učedníkům a viděl, že spí a řekl Petrovi, „To jste se mnou nemohli hodinu bdít?
- Bděte a modlete se, ať neupadnete do pokušení. Duch je jistě ochotný, ale tělo je slabé."
- Opět šel podruhé pryč a modlil se, „Můj Otče, pokud ode mne tento kalich nemůže být vzat, ale musím ho vypít, ať se stane tvá vůle.“
- Znovu přišel a viděl, že spí, protože nedokázali udržet oči otevřené.
- Znovu je nechal, odešel a modlil se potřetí a říkal to samé.
- Pak přišel ke svým učedníkům a řekl jim, „Ještě spíte a odpočíváte? Hle, přichází hodina a Syn člověka je zrazován do rukou hříšníků.
- Vstávejte, půjdeme. Hle, ten, kdo mě vydává už je skoro tady.“
- Zatímco ještě mluvil, hle, Jidáš, jeden z dvanácti, přišel a s ním velký dav (lidí) od velekněží a starších lidu, s meči a holemi.
- Ten, který ho zrazoval, jim dal znamení, řekl, „Je to ten, kterého políbím. Chopte se ho."
- Ihned přišel k Ježíši a řekl, „Zdravím tě, Rabbi!" a políbil ho.
- Ježíš mu řekl, „Proč jsi přišel, kamaráde?“ Pak přišli, chytili Ježíše a vzali ho.
- Hle, jeden z těch, kdo byli s Ježíšem, natáhl ruku, vytáhl meč a udeřil s ním veleknězova služebníka a usekl mu ucho.
- Pak mu Ježíš řekl, „Dej ten meč zpátky na místo, protože všichni ti, kdo si berou meč, mečem zemřou.“
- Myslíš, že bych nemohl požádat svého Otce a ten by mi ihned poslal víc než dvanáct legií andělů?
- Jak by se pak naplnila Písma, že to tak musí být?"
- V tu hodinu Ježíš řekl tomu davu, „To jste sem na mě přišli jako na nějakého zloděje s meči a holemi, abyste se mě chopili? Každý den jsem seděl a učil v chrámu a nezatkli jste mě.
- Ale tohle vše se stalo, aby se naplnila Písma proroků." Všichni učedníci ho pak opustili a utekli.
- Ti, kteří Ježíše vzali, ho odvedli k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili učitelé zákona a starší.
- Ale Petr je z dálky následoval až na dvůr velekněze, vešel dovnitř a sedl si tam se strážnými, aby viděl, jak to dopadne.
- Nejvyšší kněží, starší a celá rada hledali proti Ježíšovi falešné svědectví, aby ho mohli odsoudit k smrti
- a žádné nenašli. I když tam přišlo mnoho falešných svědků, nic nenašli. Nakonec ale přišli dopředu dva falešní svědci
- a řekli, „Tenhle muž řekl, 'Jsem schopný zničit Boží chrám a za tři dny ho postavit.'"
- Velekněz si stoupl a řekl mu, „To neodpovíš? Co (řekneš na) to, co tito (lidé) proti tobě svědčí?"
- Ale Ježíš zůstal zticha. Velekněz mu řekl, „Zapřísahám tě při živém Bohu, řekni nám, jestli jsi Kristus, Boží Syn.“
- Ježíš mu řekl, „Tys to řekl. Nicméně vám říkám, že po tomhle uvidíte Syna člověka, jak sedí po pravé ruce Moci a přichází na nebeských oblacích.“
- Pak velekněz roztrhl své oblečení a řekl, „Rouhal se! Na co ještě potřebujeme svědky? Hle, vždyť jste teď slyšeli jeho rouhání.
- Co si o tom myslíte?“ Řekli, „Zaslouží si zemřít!“
- Pak mu plivli do obličeje, mlátili ho pěstmi a někteří mu dali facku,
- říkali, „Prorokuj nám, Kriste! Kdo tě uhodil?“
- Petr seděl venku na dvoře a přišla k němu služebná a řekla, „Ty jsi byl také s Ježíšem, tím Galilejcem!“
- Ale on to přede všemi popřel a řekl, „Nevím, o čem mluvíš.“
- Když odtamtud odešel k bráně, uviděl ho někdo další a řekl těm, kdo tam byli, „Tenhle muž byl také s Ježíšem z Nazareta."
- Znovu ho zapřel s přísahou, „Neznám toho muže.“
- Po chvíli ti, kdo stáli okolo přišli a řekli Petrovi, „Určitě jsi také jeden z nich, vždyť máš stejný přízvuk.“
- Pak se začal dušovat a přísahat, „Neznám toho muže!“ Ihned zakokrhal kohout.
- Petr si vzpomněl na to, co mu Ježíš řekl, „Než zakokrhá kohout, třikrát mě zapřeš.“ Vyšel ven a hořce plakal.
|