Nepekelná Bible - Nový Zákon
Matouš, 17. kapitola
- Po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a šli společně na vysokou horu.
- Tam se před nimi změnil. Jeho obličej zářil jako slunce a jeho oblečení bylo tak bílé jako světlo.
- Hle, před nimi se objevili Mojžíš a Eliáš a mluvili s ním.
- Petr odpověděl a řekl Ježíšovi, „Pane, je dobré tady být. Jestli chceš, udělejme tu tři stany: jeden pro tebe, jeden pro Mojžíše a jeden pro Eliáše."
- Zatímco mluvil, hle, zastínil je jasný mrak. Hle, z mraku se ozval hlas a řekl, „Toto je můj milovaný Syn, ve kterém mám velké zalíbení. Naslouchejte mu.“
- Když to učedníci slyšeli, padli na tvář a velmi se báli.
- Ježíš přišel, dotkl se jich a řekl, „Vstávejte a nebojte se."
- Rozhlédli se a neviděli nikoho, jen samotného Ježíše.
- Když sestupovali z hory, Ježíš jim přikázal, „Neříkejte nikomu, co jste viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.“
- Jeho učedníci se ho zeptali. „Proč učitelé zákona říkají, že nejdříve musí přijít Eliáš?“
- Ježíš jim odpověděl, „Eliáš jistě přichází jako první a obnoví všechny věci,
- ale říkám vám, že Eliáš již přišel a nepoznali ho, ale naložili s ním, jak chtěli. Stejně tak bude od nich trpět Syn člověka."
- Pak učedníci pochopili, že k nim mluvil o Janu Křtiteli.
- Když přišli k davům, přišel k nim jeden muž, poklekl před ním a řekl,
- „Pane, smiluj se nad mým synem, je to epileptik a strašně trpí, protože často spadne do ohně a často do vody.
- Tak jsem ho přivedl k tvým učedníkům a oni ho nemohli uzdravit.“
- Ježíš odpověděl, „Zvrácená generace bez víry! Jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám snášet? Přiveďte mi ho."
- Ježíš ho napomenul, démon vyšel ven a chlapec byl v tu hodinu uzdraven.
- Pak přišli učedníci k Ježíšovi v soukromí a řekli, „Proč jsme ho nebyli schopni vyhnat my?“
- Řekl jim, „Kvůli vaší nevíře. Říkám vám jistě, že pokud budete mít víru jako zrnko hořčičného semena, řeknete této hoře, 'Pohni se odtud tam a ona se pohne a nic pro vás nebude nemožné.
- Ale tento druh nevychází jinak než skrze modlitbu a půst."
- Když ještě pobývali v Galileji, Ježíš jim řekl, „Syn člověka bude vydán do lidských rukou
- a oni ho zabijí a třetího dne bude vzkříšen." Byli velice zarmoucení.
- Když přišli do Kafarnaum, ti, kterí vybírali půlšekelové mince přišli k Petrovi a řekli mu, „Váš učitel neplatí půlšekel?"*
- Řekl jim, „ano“. Když přišli do domu, Ježíš ho předešel a řekl, „Co myslíš, Šimone? Od koho pozemští králové vybírají poplatky nebo daně? Od svých synů nebo od cizích?"
- Petr mu řekl, „Od cizích.“ Ježíš mu řekl, „Takže synové je neplatí.
- Ale abychom je neurazili, jdi k moři, vrhni tam udici a vylov první rybu, která se chytne. Když jí otevřeš tlamu, najdeš tam statér**. Vezmi to a dej jim to za mne a za sebe."
* Keener k tomu má dlouhý komentář, šlo o daň na chrám, kterou po pádu Jeruzaléma zabavili Římané na údržbu pohanského chrámu. Nabízí tři důvody, proč se na to ptali. Buď je zajímalo, zda ji platí tam či jinde. Nebo zda ji schvaluje, (pokud už tehdy bylo známo, jak se vyjadřuje o soudu nad chrámem) nebo jak se na to dívá principiálně, protože saduceové tuto daň neschvalovali a esejci říkali, že ji stačí zaplatit 1x za život. Daně se prý vybralo tolik, že z přebytků se dělala masivní zlatá plastika vinné révy.
** půl šekelu jsou dvě drachmy a statér 4 drachmy
|