JE STATISTICKY DOKÁZÁNO? GEHENA

Slovo Gehenna, tedy údolí Hinóm, se vyskytuje v NZ 12x, nicméně by se mělo jednat o 4 jednotlivé příležitosti, kdy ji Ježíš zmiňuje, (1x ji pak zmiňuje Jakub, když mluví o jazyku, zapalovaném Gehennou). Je tu něco, co evokuje posmrtné soudy?

1. příležitost (1x)

Mt 5:22 když mu někdo řekne, „Ty odpadlíku,“ je to odporné až na soud ohně v údolí Hinóm.

Více o tomto místě naleznete v článku „Neříkej o jiném křesťanovi, že je odpadlík“, jde o přirovnání k židovskému soudnímu systému a tehdejším trestům smrti.

2. příležitost (2x)

Mt 10:28 Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale nejsou schopni zabít vaši duši. Raději se bojte toho, kdo je schopen zničit jak duši, tak tělo v údolí Hinóm.

Lk 12:5 Ale já vám říkám, koho se máte bát. Bojte se toho, kdo po zabití má moc hodit vás do údolí Hinóm. Ano, říkám vám, toho se bojte.

Livermore říká, že výraz zničit tělo a duši je úsloví a znamená to úplné zničení. Také podle něho říct, že by si někdo zasloužil Gehennu odpovídá našim vyjádřením typu „zraje pro šibenici“ nebo „zasloužil by oprátku“.

Bůh je schopen zničit duši, kdyby chtěl. Zároveň ale kontext v Matouši ukazuje, že Ježíš jen říká, že by to Bůh byl schopen udělat, nicméně pak mluví o tom, že jsou lidé cennější než vrabci apod. Kontext v Lukášovi je stejný, ale znění verše o údolí Hinóm jiné. Bůh by byl také schopen vzbudit Abrahamovi děti z kamenů, což ale také neříká, že to udělá.

3. příležitost (6x)

Známé místo, kde je řečeno: „Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden kousek tvého těla, než aby celé tvoje tělo bylo hozeno do údolí Hinóm.“

Opakuje se 6x, v Mt 5:29, 30 je 2x řeč o kousku těla, podobná pasáž je v kapitole 18:8,9 a je zajímavé, že nejdříve je řeč o ruce a noze a o ohni „budoucího věku“, pak o oku a ohni údolí Hinóm.

Marek opakuje to samé (Mr 9:43, 45, 47) 3x je tu postupně zmíněna noha, ruka a oko. Je lepší o ně přijít, než jít do údolí Hinóm, do toho neuhasitelného ohně, kde jejich červ neumírá a oheň nehasne.

Ačkoliv Marek zní „nejpekelněji“ a na první pohled to evokuje věčnost, je to citát z Iz. 66:24 Vyjdou a spatří mrtvoly těch, kdo se proti mně vzbouřili. Jejich červ totiž nehyne a jejich oheň nehasne – všem lidem budou k výstraze! (B21)

Mrtvoly ukazují na časné soudy, i když Mt. 18:8 nahrává soudu budoucího věku.

4. příležitost (2x)

23:15 Běda vám, učitelé zákona a farizeové, vy pokrytci! Neboť cestujete po moři i po suchu, abyste získali jednoho proselytu a když ho získáte, učiníte z něj dvakrát horšího syna údolí Hinóm, než jste sami.

23:33 Vy hadi, vy potomci zmijí, jak uniknete soudu v údolí Hinóm?

23:34 Proto, hle, posílám vám proroky, moudré muže a učitele zákona. Některé z nich zavraždíte a ukřižujete a některé z nich necháte zbičovat ve svých synagogách a budete je pronásledovat od města k městu,

23:35 tak aby na vás padla všechna krev spravedlivých prolitá na zemi, od krve spravedlivého Ábela až po krev Zachariáše, syna Barachiášova, kterého jste zavraždili mezi svatyní a oltářem.

23:36 Myslím to vážně, že všechny tyto věci přijdou na tuto generaci.

Tady je z kontextu řeč o pádu Jeruzaléma, takže v Gehenně tu není potřeba hledat nic jiného, než literární údolí Hinóm.

Závěrem: Cílem tohohle přehledu bylo podívat se, zda se všechna místa dají vysvětlit pozemsky. Popravdě řečeno u pár mi to nedává smysl, ale rozhodně tu nevidím žádný důvod spojovat Gehennu s nějakým věčným mučením.

Tenhle přehled jsem si udělala pro zajímavost, abych se ujistila, že je správné překládat výraz jako údolí Hinóm. Možná to na pár místech zní divně, ale nechám to tak. Nejzajímavější je pro mě argument, který jsem citovala už u článku o Mt. 5: V Novém zákoně je Gehenna zmíněna 12x a je zajímavé, že vždy, když je řeč k Židům, nikdo před ní nevaroval pohany a nikdo jim Gehennou nevyhrožoval. Je rozumné se domnívat, že se jich to vůbec netýkalo.

Vezmeme-li to statisticky, tak kdo Gehennu zmiňuje?
 
  Matouš 9x
  Marek 1x
  Lukáš 1x
  Jan 0x
  Pavel 0x
  Jakub 1x
  ostatní 0x

Pavel vůbec nepovažoval za nutné zmínit se pohanům o něčem jako je Gehenna, takže ač tomu všemu úplně nerozumím, nahrává mi ti pro doslovné údolí. Pavel jen v 2. Tes. 1:9 mluví o „olethron aionion“- trest, zkáza budoucího věku. To je jediná jeho věta o „věčném“ zahynutí.

Nevím, co je přesnější vysvětlení slova. Livermore uvádí, že gee je hebrejsky země. Gehenna je země patřící Hinóm, což je vlastník, ale spíš jsem slyšela, že je to řecký přepis a ge, že je slovo pro údolí.

Dále je o Gehenně v článcích Věčné utrpení a Neříkej o jiném křesťanovi, že je odpadlík.